· Podporuje to sebedůvěru. Existují nekonečné způsoby a variace interakcí s venkovním prostředím, které nejsou nijak striktně strukturované, od dvorku po park, přes místní turistickou stezku nebo jezero. Nechat vaše dítě volně se rozhodovat jak chce zacházet s přírodou, v dítěti podpoří sebejistotu, protože dostane moc svobodné volby. Navíc všichni určitě známe ty klasické hry – honěná, schovávaná nebo třeba skákání panáka.
· Rozvíjí svoji fantazii a kreativitu. Díky tomu, že pohyb v přírodě, případné hry v přírodě nemají žádnou pevně danou strukturu, jak by se co mělo dělat a dítě má absolutní volnost, komunikace s okolním světem je daleko větší než jak kdyby sedělo doma, může se zdokonalovat ve svém myšlení, navrhovat své vlastní vymyšlené nápady nebo hry a přistupovat k světu vynalézavě.
· Učí se odpovědnosti. Živé věci umírají, pokud je s nimi špatně zacházeno nebo o ně nebude řádně postaráno a svěřit dítěti části živého prostředí, nechat ho o ně pečovat, vede k uvědomění a poučí se například z toho, co se stane, když několik dní nezalije rostliny nebo nedbale vytrhnou rostlinu i s kořeny.
· Poskytuje různé stimulace. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, příroda toho dokáže nabídnout daleko víc než nějaké násilné videohry, které jsou u malých dětí obzvlášť oblíbené. Příroda ve skutečnosti aktivuje (a to u jakéhokoliv jedince, ne jen u malého človíčka) několik smyslů najednou – sluch, čich, hmat, zrak.
· Pohyb. Přesně to, co se neděje, pokud vaše ratolesti tráví svůj volný čas hlavně na gauči. Pochopitelně procházka přírodou nebude stejná jako běhání na fotbalovém hřišti, ale i to má své benefity, včetně těch, které jsou zmíněné v předešlých bodech. Tělo se hýbe, krev se pořádně okysličuje, stačí na pár minut denně, dítě se ještě k tomu unaví a udělá pro sebe, především pro svůj vývoj, něco dobrého.
Podobné příspěvky
